Střet zájmů jednatele a společnosti: jak mu předcházet
Jednatel, který uzavírá smlouvu se společností, v níž má osobní zájem, se ocitá v potenciálním střetu zájmů. Zákon mu ukládá jasné povinnosti — jejich porušení může mít závažné právní důsledky.
Střet zájmů jednatele a obchodní korporace je téma, které v praxi vzniká častěji, než by se mohlo zdát — a jehož podcenění může mít pro jednatele i společnost vážné následky.
Kdy ke střetu zájmů dochází
Typické situace nastávají při uzavírání smluv mezi jednatelem a společností, při zajišťování dluhů jednatele majetkem korporace, v rámci koncernových vztahů nebo tehdy, kdy jednatel podniká ve stejném oboru jako společnost, kterou řídí.
Povinnost oznámení
Zákon o obchodních korporacích (§ 54 ZOK) ukládá jednateli povinnost bez zbytečného odkladu upozornit příslušný orgán — zpravidla valnou hromadu nebo dozorčí radu — na existenci nebo hrozbu střetu zájmů. Tato povinnost platí i tehdy, kdy střet zájmů teprve hrozí.
Právní důsledky porušení
Jednatel, který tuto povinnost nesplní, riskuje, že právní jednání učiněné v neoznámeném střetu zájmů společnost vůbec nezaváže. Kromě toho může být povinen nahradit způsobenou škodu. Nejvyšší soud se touto problematikou zabýval například v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1640/2022.
Jak střetu zájmů předcházet
Doporučujeme zavést pravidelné interní školení statutárních orgánů, nastavit jasný proces oznamování a dokumentace střetů zájmů a zapojit dozorčí orgán do rozhodování vždy, kdy existuje byť jen potenciální konflikt. Prevence je vždy levnější než následné řešení sporu.
Potřebujete poradit?
Pokud si nejste jisti, zda vaše situace střet zájmů zakládá, nebo chcete nastavit interní pravidla pro jeho prevenci, jsme Vám k dispozici.
Zpracováno s využitím článku Byznys a paragrafy, díl 33.: Prevence střetu zájmů (jednatel × společnost), Mgr. Jakub Hanák a Mgr. Tomáš Veverka, epravo.cz, 14. 5. 2026.